baťa

Tovární města Baťova koncernu

   knihovna

Tovární města Baťova koncernuPro znalce a baťovské fanoušky tu mám lahůdku: Podrobný popis zahraničních poboček firmy, což byla celá samostatná města, kopírující tehdejší Zlín. Už Tomáš a Jan Baťovi se tehdy řídili zásadou, se kterou potom přišly franšízové a síťové firmy: Vytvoř dokonalou organizaci a pak ji duplikuj. Kniha podle anotace poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze. Není to tedy jen popis továren, ale baťovského systému jako celku, který nejen vyráběl, ale také produkoval nové, samostatné, sebevědomé a úspěšné lidi.

Tři rady Tomáše Bati

   success

Tři rady Tomáše BatiKaždý z nás už někdy slyšel, že Tomáš Baťa byl úspěšným, ba i geniálním podnikatelem. Jenže když se mezi menšími podnikateli začne mluvit o inspiraci a poučení, nastanou rozpaky. Někteří říkají, že je to minulost a že nám tedy nemá v současnosti co říci, protože doba je jiná. Další jsou toho názoru, že Baťa byl velký továrník a jaké poučení si tedy z něj může vzít podnikatel, který provozuje krámek na vesnici? A jiní zase poukazují na skutečnost, že Baťa zlikvidoval stovky malých ševců a byl prý tedy vlastně nepřítelem živnostníků, tak jakýpak vzor. Znamená to tedy, že bychom si měli hledat jiné příklady?

Jak zabránit podnikatelskému vyhoření

   success

Jak zabránit podnikatelskému vyhořeníNedávno jsem se v článku Proč vás podnikání přestalo bavit? zamýšlel nad důvody stavu, který se podobá vyhoření. Shodou okolností jsem minulý týden uslyšel na kongresu Samoška něco podobného z úst podnikatele, který byl přitom prezentován jako úspěšný. "Dřív jsem to dělal s radostí, teď jen z povinnosti," přiznal. Není sám. Řada obchodníků (ale i podnikatelů ze všech dalších oblastí) si stěžuje na neustále přibývající administrativní zátěž, na zvyšující se tlak ze strany všech možných kontrolních úřadů a na druhé straně na rostoucí požadavky zákazníků, kteří by přitom nejraději viděli, kdyby všechno dostali zdarma.

Zamrzlá produktivita

   knihovna

Zamrzlá produktivitaOd roku 2008 se u nás nezvyšuje produktivita práce, ve vyspělých zemích je situace obdobná. Management firem strká hlavy do písku a těší se, že to vyřeší růst na trhu. Ten se však obnovuje zvolna a nejistě. Běžně se uvádí, že produktivita poklesla nebo stagnuje kvůli krizi. Co když je to ale naopak? Naznačuje to i neustále balancování na hranici recese, kolísání od růstu nazpět k záporným hodnotám. Ocitli jsme se na konci jedné éry, a pokud nechceme uvíznout ve stagnaci, musíme udělat krok do nového období. Recese stíhá recesi, roste nespokojenost zaměstnanců. Kde hledat nové zdroje růstu?

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočká

   success

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočkáBaťa, Kolben, Sousedík, Waldes - to je jen několik jmen z plejády podnikatelů, které známe z období první republiky. V té době jsme měli nejen vyspělé strojírenství, ale také aktivní a nápadité obchodníky a živnostníky. Reklamu na vysoké úrovni, odbornou marketingovou literaturu (i když se jí tehdy říkalo jinak). A především silné zaměření na zákazníka - v tom určitě nebyl Baťa sám. Jak je tedy možné, že dnes jsou známí především spekulanti, přesouvající peníze jen pro své vlastní potěšení? Že ukazatelem toho, co kdo dokázal, jsou žebříčky majetku, kterých se tak rádi chytají v médiích? Kde jsou ti skuteční podnikatelé?

Nejsme dost uvědomělí?

   success

Nejsme dost uvědomělí?"Když se jim to nelíbí, jejich chyba. Asi ještě nejsou dostatečně uvědomělí." S podobnými hodnoceními se v poslední době setkávám často. Organizátoři různých akcí jimi častují ty účastníky, kteří nevydrželi do konce, nebo se později negativně vyjádřili k obsahu. Často jde o setkání nebo konference zabývající se závažnými tématy: ekologií, pracovními vztahy, sociální odpovědností firem. Opravdu tedy svádí k názoru, že někteří lidé na ně nejsou připraveni. Realita je však trochu jiná. Většina času se promarní líčením chmurné reality a obviňováním, o řešení pak nepadne ani slovo, nebo jde o vzdušné zámky. Pokud ovšem chcete, aby vás lidé následovali, nemůžete je odrazovat.

Neškodit není totéž, co pomáhat

   success

Neškodit není totéž, co pomáhatTomáš Baťa řešil v mládí zásadní dilema. Srdcem byl socialista, povoláním však továrník. Těšil se tedy alespoň, že jednou prodá firmu, za peníze koupí statek a tam, daleko od lidí, bude žít po vzoru Lva Tolstého. Prostým, soběstačným životem. Pak jednoho zimního dne navštívil svého strýce, chudého ševce. Našel ho v posteli. Neměl čím topit, práce nebyla a tak se zahříval alespoň peřinou. Veškerým jídlem v domě byla tvrdá patka chleba. "Socialistu odehnal můj strýc Baťa, Vlček a četní dělníci, které jsem často navštěvoval a uviděl, jak jim ten pravidelný, třeba malý výdělek zlepšil jejich život," napsal později.

Moderní marketing stojí na zkušenostech zákazníků

   marketing

Co je to marketingJistě znáte pohádku o císařových nových šatech. Podvodníci vladaři nakukali, že jeho nový oblek mohou vidět jen lidé moudří a kompetentní, a on se pak beze studu promenoval nahý. Sergio Zyman (autor knihy Konec marketingu, jak jsme jej dosud znali) na přelomu tisíciletí k těmto hochštaplerům přirovnal marketéry. Ti se také tvářili, že marketing je jakési tajemné mystérium, jehož smysl chápou jen oni a jehož přínosy není možné nekompetentním lidem - což byl zbytek firmy - vysvětlit.
 

Na produkt s vášní

   marketing

Nejdůležitější otázkaZdá se, že poslední dobou hodně podnikatelů přestala znepokojovat důležitá otázka, jestli je jejich produkt dobrý. Jsou přesvědčeni, že reklama na světové síti jim úspěch zaručeně zařídí. Říkají to přece ti milionáři, co pracují z pláže. Je jich ale opravdu tolika a mají takové úspěchy, aby se tomu dalo věřit? Nebo jde jen o pár výjimek, které potvrzují pravidlo, že vše začíná a končí produktem? Přiměje nás skvělá a nápaditá reklama opakovaně kupovat tvrdé rohlíky a hloupé knížky?
 

Baťa - cesta na ševcovský trůn

   inspirace

Baťa - cesta na ševcovský trůnDokumentární film, který jsem objevil na YouTube, pochází z roku 1966. Tehdy už se smělo mluvit o Baťovi, ale nemohla chybět úlitba komunistické ideologii. I přes propagandistické výmysly stojí snímek za to, protože přináší řadu zajímavých dokladů o životě ve Zlíně, zejména v meziválečném období. Jsou tu zastoupeny jak dobové reportáže, tak ukázky reklamy nebo podnikových školících filmů. A také projevy Tomáše Bati i jeho pozdějšího nástupce a nevlastního bratra Jana.
 

Stránky