Poučné příběhy: Tomáš Baťa poprvé

   inspirace

Poučné příběhy: Tomáš Baťa poprvéV roce 1894 přemlouval Tomáš Baťa tak dlouho své sourozence Antonína a Annu, až požádali otce o vyplacení dědictví po zemřelé matce a založili živnost. Tomášovi v té době bylo osmnáct let, a protože podle tehdy platných zákonů nebyl plnoletý, byl podnik napsán na staršího bratra Antonína. Sestra Anna se jim starala o domácnost a ambiciózní bratři si na zlínském náměstí zřídili obuvnickou továrnu, ve skutečnosti jen skromné prostory, kde zadávali práci domáckým dělníkům.
 

Osm stovek zlatých, které do podnikání vložili, jim vystačilo pouze rok. Jak Tomáš Baťa později napsal, hned od začátku se cítili být něčím více, než usmolenými ševci. Vedli svoji živnost „po továrnicku“, což v praxi znamenalo, že s bratrem chodili do práce ve svátečních šatech a tam se celé dopoledne hádali, kdo udělá práci „panskou“ a kdo „nepanskou“. Pak se šli po té námaze občerstvit do hostince mezi lepší společnost a obě práce zůstaly neudělány.

"Když se firmě nedaří, musíte odložit všechno ostatní a věnovat se jí na sto procent."

Není divu, že po roce takového podnikání se peníze rozkutálely a zůstaly jen nezaplacené směnky. Antonín, který v té době narukoval na vojnu, doporučil Tomášovi, ať vyhlásí bankrot, a odejel. Tomáš se však rozhodl bojovat. Úpadek mu připadal jako hospodářská smrt a on chtěl žít a podnikat. Pověsil tedy nedělní oblek do skříně a posadil se k verpánku. Nosil na zádech kůže od vlaku v Otrokovicích a hned je ještě v noci rozkrájel, aby dělníci mohli ráno začít pracovat, vozil hotové boty do Vídně, aby za ně dostal nový materiál, vedl účetnictví a platil dluhy. Do roka se mu je podařilo uhradit.

Je možné si vyzkoušet podnikání?

Rozhodnutí lidé skočí do byznysu rovnýma nohama, ale co když rozhodnutý nebo rozhodnutá nejste? Možná se zatím jen rozhlížíte, co by pro vás bylo tím pravým. Pak jistě uvítáte, že mám pro vás podnikání, které si můžete vyzkoušet a nic přitom neriskujete. Vypadá to zajímavě? Je to určitě zajímavé


Poučení pro podnikání

Když se podnikání dobře rozběhne, láká to většinu z nás, abychom si také něco z těch peněz, které vyděláváme, užili. To je v pořádku, pokud jsme firmu nastavili tak, aby mohla dobře fungovat i potom, co jí nebudeme věnovat tolik času jako dříve. Znamená to vychovat si zástupce a dobře rozvrhnout a delegovat pravomoci. Když je ale firma založena na schopnostech a dovednostech jednoho jediného člověka a ten si chce konečně také odpočinout a trochu si užít života, může nastat malér. Pak jen nevěřícně kroutíme hlavou, proč nám najednou houfně utíkají zákazníci, klesají tržby a rostou dluhy.

Příčiny krize podnikání mohou být samozřejmě i jinde, změní se situace na trhu, přijde recese, lidé mají hlouběji do kapsy… Vždy ale platí Baťovo pravidlo: Když se firmě nedaří, musíte odložit všechno ostatní a věnovat se jí na sto procent.

Není to jistě nic příjemného, vzdát se zase veškerého volného času, dovolených, koníčků a možná i věcí. Ale jiná cesta není (pokud nemáte na to, abyste zaplatili špičkového krizového manažera). Tak jako to udělal Tomáš Baťa, i vy musíte pověsit sváteční šaty do skříně a vyhrnout si rukávy. Nebát se dřiny. Nepřemýšlet o tom, co jste ztratili, ale co získáte. Zamilovat si práci, protože to vás přivede k zajímavým nápadům, jak ji vylepšit a jak vydělat více. A přitom máte stále na očích Baťův příklad (považoval ostatně příklad za nejdůležitější návod na úspěch). Když to dokázal - ve věku pouhých 19 let - on, dokážete to jistě také.

Tady je váš úspěch!